O nás

Naše rodina vždy doufala,  že jsme po vzoru Saturnina typičtí vrhači koblih. A tak jsme jednoho dne prodali svůj dům, opustili zaměstnání i civilizaci. Bez špetky zkušeností, s minimem teoretických znalostí, ale s obrovským nadšením jsme se vrhli do provozování penzionu na samém okraji Šumavy. Náš život se od základu změnil a změnili jsme se i my. Našli jsme svůj ráj na zemi a srdečně Vás všechny zveme k jeho návštěvě, ať už osobně nebo prostřednictvím našeho vyprávění.

Lucka, Pedro, Lukáš, Maya a náš nesmrtelný kocour Mourek.

Sen versus realita

(zima – jaro 2014)

Zažil to asi každý. Představujete si vysněný dům, exotickou dovolenou nebo třeba sportovní auto… Pak kouknete na účet a vrátíte se nohama na zem. Od samého začátku jsme věděli, že chceme interiéry kompletně předělat, měli jsme i představu jak, jen jsme netušili za co. A tak začalo období vymýšlení, kde a jakým způsobem ušetřit a přitom pokud možno neslevit z našich představ. První oříšek byly stropy obložené tučně nalakovanými palubkami. Naše idea stylu Provence-Vintage-Shabby s tím absolutně nekorespondovala. Nové obložení bylo mimo diskuzi. Po několika nepovedených pokusech to vypadalo, že máme řešení. Jediná barva, která chytala na lak byl syntetický email Industrol, ale štětec se k palubkám lepil a natírání se proměnilo v nekonečný očistec. Navíc byly třeba dva nátěry, aby vznikl alespoň nějaký základ pro finální úpravu. Když bylo utrpení u konce, nastoupil matný, vodou ředitelný Balakryl. Tím šlo natírání samo. Kazil to jediný malinkatý detail. Prakticky nekryl, takže bylo třeba nespočet nátěrů. Za to, že jsme úpravu stropů dotáhli až do vítězného konce, vděčíme dvěma věcem – pracovitosti Pedra a hektolitrům vína.

Anglická sezóna

Jakmile byly hotové stropy, stačilo už jen vymalovat a vybrat nábytek a doplňky. Pátráním na internetu jsme velmi rychle našli rodinnou firmu Anglická sezóna. Paní Abrtová navrhuje překrásné interiéry a v jejich obchodě naleznete vše, co potřebuje domácnost ve stylu Provence. Na den smluvené schůzky jsme se moc těšili a abychom nic nezanedbali, nachystali jsme vychlazený Sauvignon Blanc z Nového Zélandu. Paní Abrtová si na první schůzku přivezla kolegyni přes textil paní Kudrnovou. Obě dámy vypadaly lehce překvapeně, když jsme se jim v ústrety vyřítili s flaškou v ruce. Našim ódám na téma kopřivové vůně a chuti ovšem málokdo odolá. A tak zanedlouho stály mezi vzorníky tapet a závěsů sklenky tohoto skvělého vína. Podle očekávání to byla zábava. Oproti očekávání to pak byla neuvěřitelná fuška. Nový interiér neznamená jen vybrat hezké věci a poskládat je vedle sebe. Je třeba, aby ladily a vzájemně se doplňovaly, když k tomu přidáte naše neustálé šilhání po ceně každé lampičky, každého kousku látky…

Detaily

Naštěstí v tom Leeda Abrtová umí chodit. Když jsme trvali na ponechání původního osvětlení, prostě vedle stávajících světel opřela vzorník vybrané tapety. Její geniální nápady typu starých kovových kliček na plastová okna stály pár korun a výsledek byl ohromný. A naštěstí nás na Šumavu doprovodil kromě naší staré oktávky také malinkatý Fiat 500. Nebylo co řešit, auto šlo z domu. Tou dobou ještě Pedro pracoval v Praze a suverénně prohlásil, že bude jezdit vlakem. Zbytek naší rodiny bude mít k dispozici Šedivku (jedničková Octavia 1.9tdi, spolehlivá až za hrob). Když už vyberete nějaký ten kus nábytku, tapetu nebo závěs, nastává ta nejhorší doba – totiž čekání. Pokud jste natěšeni, je to obzvlášť nekonečné, pokud se chystáte za pár týdnů otevřít penzion, doslova vám tečou nervy. Před první sezónou jsme spoustu věcí nestihli. Pokoje se tapetovaly až na podzim, stejně jako doladění detailů. Dokonalé to nebude nikdy, ale je to výsledek našeho velkého úsilí a docela obyčejně nás těší.

Co dokáže tapeta:

​

Sladké spaní:

Aby to bylo jako u babičky: